Nilai kami orang-orang kami Memimpin penerbit b2b, yang mengkhususkan diri dalam komunitas profesional online dan interaktif Dengan berbagai layanan termasuk situs web, publikasi email, penghargaan dan acara industri, Sift Media memberikan konten bermerek dan asli kepada lebih dari setengah juta profesional di bidang akuntansi, TI, SDM Dan pelatihan, pemasaran, dan usaha kecil. Dengan menghasilkan konten berkualitas dan melibatkan pemirsa profesional kami di beberapa titik sentuh, kami menawarkan peluang pemasaran unik dari merek b2b yang menghasilkan laba atas investasi yang sesungguhnya. Nilai Kami Kami percaya dalam menciptakan konten, memungkinkan percakapan dan mengubah peluang bisnis, baik untuk khalayak bisnis maupun klien periklanan kami. Dengan berfokus pada konten dan mendorong keterlibatan masyarakat, kami bertujuan untuk menciptakan lingkungan yang terpercaya dan unik bagi merek bisnis dan profesional bisnis untuk mengoptimalkan hubungan. Orang-orang kami Orang-orang kami adalah aset terbesar kami dan kami beruntung mendapatkan beberapa talenta digital terbaik di negara ini. Dengan tim manajemen senior, manajer kampanye dan akun berpengalaman, editor pemenang penghargaan, dan tim produksi dan teknologi terdepan, kami memiliki struktur dan kualitas yang membedakan kami dari penerbit lain. Cari tahu lebih lanjut dan temui tim di bawah ini. Tom Dunkerley Direktur Keuangan Steven Priscott, Menyaring Sejarah Kami Didirikan oleh Andrew Gray, David Gilroy dan CEO Ben Heald saat ini, Sift menawarkan layanan informasi khusus industri yang memanfaatkan internet dengan mengintegrasikan berita dan konten web tradisional. Dengan latar belakang Bens di bidang akuntansi, diputuskan bahwa ini adalah pasar eksplorasi pertama dan pada tahun 1997 AccountingWEB. co. uk lahir. Rumusnya berhasil, dan dalam 12 bulan daftar sirkulasi telah meningkat dari 10 menjadi 4.000, dengan pendapatan dihasilkan dari iklan dalam buletin mingguan mingguan. Sift Media sekarang menjangkau lebih dari 700.000 profesional bisnis terdaftar setiap bulan dan memberikan lebih dari 5 juta tayangan halaman di seluruh portofolio 11 judul di Inggris dan Amerika Serikat. Tidak hanya kami terus mengembangkan beberapa komunitas bisnis online yang paling setia dan terlibat, kami memberikan solusi terdepan untuk pengiklan. Untuk riwayat yang lebih rinci, kunjungi situs perusahaan kami. Jika Anda ingin bergabung dengan salah satu penerbit Inggris yang paling menarik dan Anda yakin memiliki gairah dan keterampilan untuk menjadi bagian berharga dari tim, mengapa tidak memeriksa lowongan kami saat ini. Historick vvoj evropsk integrace redakce Penze. CZ 13. 4. 2004 Evropsk spoleenstv uhl a oceli vahy o jednotn Evrop provzej jej obyvatele ji dlouh as, piem vznamnm impulsem pro vzedmut tchto nzor byla zejmna tragdie I. svtov vlky, kter postihla pedevm evropsk continent zpsobem do t doby nemyslitelnm. Oficilnm vyjdenm tohoto pojet se stalo prohlen francouzsk vldy ze dne 9. kvtna 1950, je se oznauje podle tehdejho francouzskho ministra zahrani jako Schumanova deklarace. Obsahem byl nvrh na vytvoen organizace, je oleh msto jednotlivch lenskch stt koordinovala a dohlela na uheln a ocelsk prmysl. Prvnmi zemmi zastnnmi v tomto projektu mly bt Francie a Nmecko jako dva stty, jejich asto nedobr vztahy byly po cel stalet nebezpem pro stabilitu celho kontinentu. Tato vzva se setkala s kladnou odezvou a 18. dubna 1951 byla esti evropskmi stty (Belgie, Francie, Itlie, Lucembursko, Nizozem a Spolkov republika Nmecko) podepsna tzv. Pask smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv uhl a oceli (ESUO), je vstoupila v platnost 27. ervence nsledujcho roku. Hlavnmi cli ESUO bylo pispvat k ekonomickmu rozvoji, rstu zamstnanosti a ivotn rovn lenskch stt a racionalizaci vroby, a untuk skrze spolen trh, na nm oleh neplatila dn diskriminan omezen jednotlivch stt. Dal vznamnou rol, pochopitelnou vzhledem k povlenm souvislostem, byla kontrola prmyslovch odvtv (zejmna nmeckch), kter byla v t dob nejvznamnjm sektorem pro vlen hospodstv. K prohlouben spoluprce mezi esti stty Spoleenstv a nepmo i k dal mezinrodn kontrole v t dob se remilitarizujc SRN mla slouit Smlouva o Evropskm obrannm spoleenstv, podepsan v Pai 27. 5. 1952, kterou ovem v roce 1954 odmtl ratifikovat francouzsk parlament. Jej lohu proto sten pevzala Zpadoevropsk unie, ve stejnm roce petransformovan z dve zaloen Zpadn unie spolu se souasnm pijetm Itlie a SRN. Evropsk hospodsk spoleenstv sebuah Euratom Po tomto nespchu se rozily obavy o dal osud integrace. Jako reakci pedhily zem Beneluxu dew 20. kvtna 1955 ostatnm lenm ESUO memorandum s nvrhy na dal rozvoj integrace zamen do hospodsk oblasti. Messinsk jednn esti ministr zahrani lenskch stt ESUO na potku ervna 1955 doporuila na zklad tohoto nvrhu vytvoit vbor vldnch zstupc k vypracovn nvrh na dal postup. Vsledky jednn vboru dengan segera shrnuty melakukan tzv. Spaakovy zprvy, je byla schvlena na bentskm setkn 29.5. 1956. Tam bylo zrove rozhodnuto zahjit mezivldn jednn, je nakonec vystila v pijet dvou tzv. Mskch smluv, zakldajcch Evropsk hospodsk spoleenstv (EHS) sebuah Evropsk spoleenstv atomov energie (ESAE, asto t Euratom). Ob smlouvy byly esti stty zastnnmi na ESUO podepsny 25. bezna 1957 a v platnost vstoupily 1. ledna 1958. Zkladnm kolem EHS bylo podporovat vytvoen spolenho trhu a pispvat k rozvoji ekonomickho ivota a stlmu hospodskmu rstu skrze postupn sbliovn hospodsk politiky lenskch stt. ESAE, jak ji z jeho nzvu vyplv, je platforma pro jadernou energetiku, podporu atomovho vzkumu, zven bezpenosti jadernch zazen a pedevm nadnrodn kontrolu zachzen se tpnm materilem v souvislosti s podporou mrovho vyuvn atomov energie. Vzhledem ke shodn lensk zkladn vech t spoleenstv, jako i v podstat obdobnmu zkladnmu elu - spolen trh a vzjemn spoluprce na nadnrodn rovni, zaala bt ti formln samostatn spoleenstv vnmna jako urit vzjemn se doplujc celek, pro kter se vil vraz Evropsk spoleenstv. Ji krtce pot, v edestch letech, se zaaly objevovat dv zkladn tendence dalho vvoje Evropskch spoleenstv, ovem neuskutenilo se ani rozen teritoriln (pedewm s ohledem na negativn postoj, kter zaujal francouzsk prezident de Gaulle vi pijet Spojenho krlovstv), ani rozen spoluprce nad pvodn Programov rmec zakldajcch smluv. Uritm posunem vzhledem k zahraninm vztahm (proses jako pedznamenn pozdjch) bylo jen sjednn dohody o pidruen s eckem r. 1961 s dobou trvn 20 biarkan pot s koloniemi zvislmi zemmi lenskch stt dne 20. 7. 1963 v kamerunskm Yaound. Vznamnou zmnou smrem k integraci vak proly orgny vech t Spoleenstv. Akoli mla ji od roku 1958 mencambuk Parlamentn shromdn a Soudn dvr, ostatn orgny (Rada ministr, Komise (u ESUO Vysok ad) dengan segera pro kad spoleenstv samostatn. Dne 8. 4. 1965 byla podepsna tzv. Sluovac smlouva vytvejc jednotn orgny pro vechna Evropsk Spoleenstv, kter vstoupila v platnost 1. 7. 1967. Pelom biarkan 1965-6 byl tak poznamenn konfliktem ohledn rozhodovn v zvanch otzkch, kter byl urovnn tzv. Lucemburskm kompromisem. Ten v ppadech velmi dleitch zjm jedn nebo vce lenskch zem stanovil vylouen rozhodovn vtinovho Erv erv erv erv erv erv erv n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n n Mimo Spoleenstv byl pijat jednotn celn sazebnk. V roce 1970 dolo k dalmu posunu. Na rozdl od dosavadn praxe, kdy vdaje Spoleenstv byly hrazeny prostednictvm pspvk lenskch stt, zskala Spoleenstv samostatn pjmy, plynouc do jeji Ch rozpotu automaticky z kadho lenskho sttu - tedy ji pjmy trval, nezvisl na vli stt je poskytovat - jejich zdroji byly pedewm celn dvky a st dan z pidan hodnoty. V ervnu byly zahjeny rozhovory o pistoupen s dalmi tymi stty (Dnskem, Irskem, Norskem a Spojenm krlovstvm), je byly uzaveny 22. 1. 1972 podpisem Smlouvy o pstupu. V jnu tho roku byla pijata tzv. Davignonova zprva, kter se stala zkladem pro spoluprci a koordinaci zahranin politiky lenskch stt ve vech dleitch otzkch. Prvn rozen Prvnho rozen se Evropsk spoleenstv dokala 1. ledna 1973. Novmi leny se staly Dnsko, Irsko a Spojen krlovstv (norsk pistoupen se neuskutenilo z dvodu zamtavho referenda). V prbhu tohoto procesu byly pumpy dv zkladnmi zsady, provzejc od t doby kad rozen: povinnost novch len pejmout principy Evropskch spoleenstv a dosud vydanch politickch a prvnch akt (v terminologii ES obecn zvanch acqu communautaire) pistupujcmi stty bezprostedn zmny v institucch Spoleenstv. Na paskm summitu v prosinci 1974 byla pijata deklarace zizujc Evropskou radu, je se mla schzet tikrt ron jako platforma pro rozhodovn zkladnch politickch otzek a een nejvnjch problm v rmci ES. Zrove byl odsouhlasen zmr obsazovat Evropsk parlament (EP) v pmch a veobecnch volbch. Parlament se tak ml stt vznamnm prostedkem demokratizace sloen orgn Spoleenstv. Prvn volby melakukan Evropskho parlamentu na zklad veobecnho a pmho volebnho prva se konaly v ervnu 1979. V roce 1975 byla podepsna smlouva zizujc dicuri etn dvr Evropskch spoleenstv a roziujc pravomoci EP v rozpotovch otzkch. Vstoupila v platnost o dva roky pozdji. V druh polovin sedmdestch biarkan se Evropsk spoleenstv zamila pedevm na harmonizaci jednotlivch ekonomickch odvtv v souvislosti se svm rozenm, stabilizaci hospodstv po ropnch occh a vyjednvn v mezinrodn-ekonomickch vztazch. Vznamnou skutenost, reagujc na rozpad svtovho finannho systmu, se stalo vytvoen Evropskho mnovho systmu (EMS), zaloenho na Mechanismu smnnch kurs (ERM) sebuah spike Evropsk mnov jednotce (ECU) na konci roku 1978 v rmci bruselskho jednn Evropsk rady a jeho nsledn sputn K 13. beznu nsledujcho roku. Jin rozen a dobudovn Jednotnho vnitnho trhu Na potku roku 1981 se destm lenem Evropskch spoleenstv stalo ecko, nejjinj a nejchud lensk zem Spoleenstv. Zmny, kter probhly v sedmdestch letech, znamenaly ve svch dsledcch nebezpe stagnace integranho procesu - ropn oky a dal vvoj ve svtov ekonomiice spolu s vtm rozptm rovn rozvoje a ekonomick struktury lenskch stt (spolu se zvenm potu jejich zstupc v orgnech Spoleenstv) kladly stle vt Nroky na spolenou ekonomickou spoluprci a na rozhodovac proces. Tyto obte se vak nakonec staly podntem pro prohlouben integranch snah v polovin biarkan osmdestch. Tm souasn se vstupem panlska a Portugalska v roce 1986 byly, pedewm za elem dokonen jednotnho vnitnho trhu, pijaty dal vvnnamn dokumenty: Bl kniha o opatench k dokonen vnitnho trhu do roku 1992, je pinesla dkladnou analzu situace a ukzala, e na cest ke Skutenmu jednotnmu trhu stoj ti skupiny pekek: fyzick - pekky na hranicch mezi lenskmi stty, brnc skuten volnmu pohybu zbo a osob technick - keberadaan rznch technickch standard v kadm lenskm stt pispvalo k rozttnosti trhu daov - rzn systmy nepmho zdaovn, zejmna sazby dan z pidan Hodnoty si vynucovaly hranin kontroly. K odstrann tchto zkladnch problm byl zrove vypracovn podrobn program (tzv. Program 1992) s nvrhy tm 300 legislativnch opaten. Jednotn evropsk akt, kter byl prvn vznamnou reviz mskch smluv o zaloen ES a upravil potebn prvn rmec pro realizaci Programu 1992 - zajitn volnho pohybu zbo, slueb, osob a kapitlu bez jakchkoli pekek, m ml konen vzniknout ekonomick prostor bez vnitnch hranic, kter byl Pedpokldn ji pvodnmi mskmi smlouvami. Zmna spovala ve vznamn reformasi mekanisme rozhodovacch v orgnech Spoleenstv, nebo Rada ministr zskala pravomoci pijmat rozhodnut, tkajc se zavdn jednotnho vnitnho trhu, kvalifikovanou vtinou msto dosavadn praxe jednomyslnosti, co velmi vrazn pisplo k akceschopnosti celho rozhodovacho procesu. Dal zmny, kter Jednotn evropsk akt pinesl, byly: zalenn Evropsk rady do institunho rmce Evropskch spoleenstv rozen psobnosti EHS o sociln politiku a posilovn soudrnosti zem Spoleenstv zmenovnm rozdl v hospodsk vysplosti jednotlivch wilayah rozen hospodsk politiky koordinovan na rovni ES o podporu vzkumu a technickho rozvoje Ao ochranu ivotnho prosted draz na sbliovn hospodskch a mnovch politik lenskch zem - prvn oficiln zmnky o hospodsk a mnov unii snahy o nov formulovn zahranin politiky s clem, aby zem ES mohly dsledn, solidrn a inn hjit spolen zjmy - aby stle vce mluvily jednm hlasem . Tyto kroky k rozen spoluprce o nov tmata ji smovaly k postupn komplexn pemn dosavadnch spoleenstv v Evropskou unii. Obdob zmn Pelom osmdestch a devadestch biarkan oleh vznamn poznamenn spoleenskmi seorang politickmi zmnami v zemch stedn a vchodn Evropy jako i vztahy Spoleenstv k nim: v ervenci 1989 se zaalo jednat o spoluprci pi restrukturalizaci hospodstv Polska a Maarska 19. z tho roku byla podepsna smlouva o Obchodn a ekonomick spoluprci s Polskem 18. prosince nsledovala obdobn smlouva se SSSR 29. kvtna 1990 byla v Pai podepsna smlouva o zaloen Evropsk banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), kter mla poskytovat finann podporu zemm stedn an vchodn Evropy. Nov politick reprezentace zem bvalho socialistickho tbora povaovaly vstup do ES za jeden ze zkladnch cl spoleensk promny a prvn asocia dohody se zemmi stedn a vchodn Evropy - Polskem, Maarskem a SFR, byly podepsny 16. prosince 1991. Vznamnou udlost v djinch ES i cel Evropy Bylo sjednocen Spolkov republiky Nmecko s Nmeckou demokratickou republikou na podzim 1990. Spoleenstv se rzem, bez jakkoli ppravy, fakticky rozila o jeden stt a byla konfrontovna s velmi nalhavmi koly spojenmi transformer hospodstv zaloenho na sttnm plnovn, restrukturalizac podnikov sfry, zvenm produktivity prce apod . Nmecko se rzem stalo jednou z vedoucch evropskch mocnost. Zrove vak bylo nuceno smrovat znan finann stky do podpory svch vchodnch oblast. Untuk se samozejm odrazilo iv laki-laki ochot nmeck vldy, jako pedstavitele nejvtho zdroje pspvk do rozpotu EU, podporovat ve, co oleh znamenalo vznamnj vdaje Spoleenstv, opatrnjm pstupu k finannm zleitostem a snahou o krty a restrikce v hospodaen ES vude tam, kde je to mon . Evropsk unie: od Maastrichtu k Amsterdamu Vvoj konce osmdestch biarkan evropskou integraci vrazn poslil. V prosinci 1990 byla v m zahjeny dv mezivldn konference, jejich clem bylo podruh podstatn revidovat dosavadn zakldac smlouvy. Hlavnm kolem prvn konference bylo vytvoen smluvnho rmce pro vytvoen hospodsk a mnov unie lenskch zem Spoleenstv, kter se stala jednm z nejvznamnjch integranch projekt vbec. Druh konference se, pod vlivem politickch zmn konce osmdestch biarkan aku novi vzev a rizik konce tiscilet, vnovala vytvoen rmce pro u politickou spoluprci v oblasti zahranin politiky, justice a vnitn bezpenosti. Ron jednn vyvrcholilo v Maastrichtu ve dnech 9. a 10. prosince 1991, kde hlavy stt a vld lenskch zem pijaly nvrh smlouvy o Evropsk unii, kter byl nsledn slavnostn podepsn 7.nora 1992 rovn v Maastrichtu. Ratifikace tto smlouvy jednotlivmi zemmi se zkomplikovala ji v vodu, kdy byla odmtnuta v dnskm referendu z ervna tho roku. Problm, kter tm vznikl, se mohl stt velmi vnou pekkou dalho postupu integranch snah. Podailo se jej vyeit na zasedn Evropsk rady, kter hostil skotsk Edinburgh. Zde byl 12. prosince vypracovn zvltn protokol o postaven Dnska v nkterch aspektech. V ostatnch sttech, jako i pi druhm referendu v Dnsku v kvtnu 1993, probhly ratifikace spn, ambil po dokonen vech ratifikac vstoupila Smlouva o Evropsk unii v platnost dne 1. listopadu 1993. V jnu 1991 bylo dohodnuto vytvoen Evropskho hospodskho prostoru (EHP) - Zny volnho obchodu se zemmi ESVO, sebuah smlouva byla nsledn podepsna 2. kvtna 1992 v portugalskm Portu. Vytvoen EHP pedchzelo formlnmu okamiku dobudovn jednotnho vnitnho trhu, kter byl stanoven na konec prosince 1992. Od 1. ledna 1993 tak byly, a n urit vjimky, naplnny tyi zkladn ekonomick svobody: voln pohyb zbo mezi lenskmi stty bez jakchkoli pekek voln pohyb osob mezi Lenskmi zemmi s prvem usadit se, pracovat atv kterkoli zemi ES voln pohyb kapitlu mezi lenskmi zemmi bez jakchkoli omezen a pekek voln prostor pro poskytovn slueb po celm zem ES. Jedinm problmem, kter byl pln odstrann sebuah koncem roku 1996, secara perlahan rozdly v dani z pidan hodnoty z toho vyplvajc kontroly zbo na hranici. Nyn je zbo zdaovno v zemi pvodu zbo sebuah formalitas hranin tuduh jako zbyten. Po dokonen jednotnho vnitnho trhu se EU pln soustedila na realizaci projektu hospodsk a mnov unie, kter si stanovila ve smlouv o Evropsk unii (Maastrichtsk smlouv). Prvn fze pechodu k Hospodsk a mnov unii (HMU) byla zahjena zptn ji 1. ervence 1990 odstrannm vech pekek pohybu kapitlu mezi lenskmi stty. Potkem roku 1994 zapoala druh fze vzniku EMU - byl vytvoen Evropsk mnov institut (EMI), jeho koly byly pedewm poslen spoluprce stednch bank lenskch stt, koordinace mnovch politik a pprava vzniku Evropskho systmu stednch bank. Na madridskm zasedn Evropsk rady v prosinci 1995 olehlo rozhodnuto o zaveden jednotn mny s nzvem euro k 1. lednu 1999. Dosud posledn rozen se uskutenilo k 1. lednu 1995, kdy se leny EU staly Finsko, Rakousko a vdsko. Referendum o pstupu Norska z listopadu 1994 skonilo opt s negativnm vsledkem a Norsk krlovstv se lenem EU nestalo. V polovin devadestch membiarkan ji bylo zejm, e Evropsk unie jde v integraci sprvnm smrem, sebuah proto byly na doporuen odbornk zahjeny prce na pprav zmn, je oleh mly pinst: prunj pizpsobovn se zmnnm mezinrodnm a ekonomickm podmnkm zven efektivnosti jednotlivch instituc EU piblen Spoleenstv jeho Obanm systm umoujc jak roziovn Unie vchodnm a jinm smrem, tak saya prohlubovn integrace za asti jen nkterch stt bez ohroen soudrnosti zem Spoleenstv. Tyto otzky se staly pedmtem jednn konference, zahjen v roce 1996 v Mengubah ukonen o rok pozdji nvrhem tzv. Amsterdamsk smlouvy, je revidovala Smlouvu o EU i zakldac msk smlouvy. Amsterdamsk smlouva, kter vstoupila v platnost 1. 5. 1999, pinesla nsledujc zmny: je zmnn systm obsazovn Komise v neprospch velkch stt pro hlasovn v Rad EU je upravena velikost kvt pro ppady tzv. Venho hlasovn penyair poslanc v Evropskm parlamentu nepeshne slo 700 Evropsk rada bude moci oznait lensk stt, jen se ned zkladnmi zsadami EU (svoboda, demokracie, lidsk prva a zkladn svobody, prvn stt) a hrub je poruuje. Takovmu sttu mohou bt, za stl platnosti povinnost, pozastavena nkter prva, zejmna prvo hlasovn v Rad EU v rmci rozvoje Unie jako oblasti svobody, bezpenosti a prva m Rada prvo na nvrh Komise a po konzultaci s parlamentem rozhodovat o vybranch otzkch vzov povinnosti v nkterch Otzkch tetho pile (vnitro a justice) zskala Rada oprvnn rozhodovat upravenou kvalifikovanou vtinou na rozdl od jednomyslnosti jsou podstatnou mrou posleny pravomoci instituc EU v boji proti finann kriminalit. Nov vzvy: Agenda 2000 Krtce po podpisu smlouvy byl Komis uveejnn soubor dokument s nzvem Agenda 2000. Agenda 2000 pedstavuje pohled na vvoj Evropsk unie a jej politiku na zatku ptho stolet. Zabv se mj. Otzkou, jak dopad bude mt pedpokldan rozen na Unii, na jej jednotliv politiky a na finann rmec Unie. Od poloviny devadestch membiarkan podalo 10 zem stedn sebuah vchodn Evropy (R, Slovensko, Polsko, Maarsko, Estonsko, Lotysko, Litva, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko) sebuah Kypr oficiln dost o lenstv v EU (s Maltou, kter podala dost dve, byla Jednn obnovena). Esk republika tak uinila 23. ledna 1996, kdy pedseda vldy R pedal eskou dost spolu s vysvtlujcm memorandem do rukou italskho pedsednictv. Evropsk komise vypracovala na vechny adatelsk zem tzv. Posudky, kter se staly soust Agendy 2000. Pi jejich vypracovn se Komise oprala pedevm o kritria pijat na zasedn Evropsk rady v Kodani v ervnu 1993 (tzv. Kodask kritria) ao pedvstupn Strategii, definovanou na essenskm summitu Evropsk rady v prosinci 1994. Agenda 2000 I doporuen Evropsk komise se staly jednm z podklad pro zasedn Evropsk rady v prosinci 1997 v Lucemburku, kter rozhodla o zahjen jednn o lenstv s R, Polskem, Maarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem. Pro kadou z kandidtskch zem pijala Komise dne 4. nora 1998 dokument nazvan Pstupov partnerstv, kter obsahuje hlavn oblasti, na n oleh jednotliv kandidtsk zem mly zamit pozornost pi pprav na lenstv v EU, sebuah prioritas stanov, kter oleh mly bt dodrovny pi pejmn acquisition Unie i erpn finannch zdroj, kter jsou za tmto elem k dispozici. Rozhovory o pistoupen kandidtskch zem byly zahjeny 30. bezna 1998, nejprve technickou st, tzv. Screeningem a pozdji, od jna 1998, vlastnm jednnm o jednotlivch problematikch. V listopadu 1998 vydala Evropsk komise tzv. Pravideln zprvy o pokroku jednotlivch kandidtskch zem v pprav na lenstv za obdob 14 msc od ervence 1997 lakukan z 1998. Dovren hospodsk a mnov unie Dne 1. ledna 1999 byla na svtov trhy uvedena jednotn mna euro, kter je hlavn soust hospodsk a mnov unie jedencti Lenskch stt Evropsk unie (SRN, Francie, Belgie, Nizozem, Lucembursko, Itlie, Irsko, panlsko, Portugalsko, Finsko, Rakousko). Mny tchto stt byly vi euru zafixovny pomoc nezmnitelnho koeficientu dle vsledk devizovch trh k 31. 12. 1998. Vznikla nov mna, kter je schopna pevzt lohu jednoho z rozhodujcch svtovch platidel. Euro vak zatm funguje pouze v neviditeln bentuk bankovnch t a bezhotovostnch pevod. Prvn bankovky a mince se obhu dostanou na potku roku 2002 a od ervence tho roku pln nahrad bankovky a mince nrodnch mn lenskch zem unie. Lakukan 21. stolet vstupuje Evropsk unie silnj o spolenou mnu, ale zrove s mnoha vzvami ped sebou. Dal vvoj, saya rozen o zem jako esk republika, Bude pmo zviset na spchu jejch vnitnch reforem i na spchu hospodsk a mnov unie. Rozhodn krok k rozen Na zatku roku se peran pedsednick v Evropsk unii ujalo Portugalsko. V beznu se v Lisabonu pod jeho vedenm konalo zvltn zasedn Evropsk rady, na nm bylo dosaeno konsensu ve stanoven nov desetilet strategie k vytvoen dynamitjho a konkurenceschopnjho hospodstv v Evrop. Nov pstup se zamuje na rozvoj vzkumu, uplatnn pikovch technologi zejmna na zven investic do vzdlanosti obyvatelstva. Summit tak pijal cl doshnout do roku 2010 pln zamstnanosti prostednictvm stabilnho tempa rstu HDP ve vi nejmn 3. Na podzim odmtli Dnov vymnit korunu za euro a hlasovali proti zaveden dicuri mny v jejich zemi. V prosinci se v Nice pod pedsednictvm Francie konal vrcholn puncak Evropsk rady. Stty se po velmi bouliv debat kolem reformy evropskch instituc ped pijetm dalch zem dohodly na rozen vtinov volby, na zmn v pidlovn kesel v Evropsk komisi (1 koma za kadou zemi), dle pak na zven potu kesel v parlamentu na 740 (R 20) . Upravily tak rozdlen hlas v Rad ministr podle potu budoucch len (R 12). Ldi EU sice nestanovili pesn datum rozen, nicmn vyjdili jasn zmr rozit Unii o nejlpe pipraven zem v ervnu 2004. Informace o vsledcch summitu naleznete zde. V roce 2000 zaala tak projevem nmeckho ministra zahrani J. Fischera debata na tma Budoucnost Evropsk unie. Historick vvoj evropsk integrace v datech 19. z 1946 Pedseda vldy Velk Britnie Sir Winston Churchill vyzv v Zrichu k zaloen Spojench stt evropskch. 17. prosinec 1946 Zaloen Evropsk federalistick unie v Pai. 14. kvten 1947 Sir Winston Churchill zakld Hnut za sjednocenou Evropu (gerakan Eropa Bersatu). 5. erven 1947 USA vyhlauj Marshallv pln k obnov znien Evropy. 1. leden 1948 Celie unie mezi zemmi Beneluxu vstupuje v platnost. 17. bezen 1948 Bruselsk smlouva o zaloen Zpadoevropsk unie (po modifikaci a rozen v roce 1954 ZEU - Zpadoevropsk unie) podepsna Belgi, Franci, Lucemburskem, Nizozemskem seorang Velkou Britni. 16. duben 1948 Zaloena Organizace pro Evropskou hospodskou spoluprci (OEEC), aby koordinovala realizaci Marshallova plnu. 7. - 11. kvten 1948 Evropsk kongres se schz v Haagu. Pedsed mu W. Churchill. Dv impuls k institucionalizaci evropskho sjednocovn. 4. duben 1949 Podpis Washingtonsk smlouvy - zaloen NATO. 5. kvten 1949 Dohodou z ledna 1949 mezi pti astnickmi zemmi Bruselsk smlouvy vznik Rada Evropy. Oteven vem zemm Evropy. 9. kvten 1950 Schumanova deklarace Jean Monnet inspiruje Roberta Schumana. Ministra zahraninch vc Francie, k nvrhu, aby Francie, Nmecko a dal zem majc zjem se pipojit vytvoily dicuri main nad zsobami, tbou, vrobou a obchodem uhl a oceli. 3. erven 1950 Belgie, Francie, Lucembursko, Itlie, Nizozemsko a Nmecko se hls k iniciativ Schumanovy deklarace. 26. - 28. srpen 1950 Shromdn Rady Evropy schvaluje Schumanv pln. 4. listopad 1950 Evropsk mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod - podepsna z iniciativy Rady Evropy v m. 15. leden 1951 Schzka v Pai s clem zaloit Evropsk obrann spoleenstv (EOS) za asti Belgie, Francie, Lucemburska a Nmecka - jako pozorovatel vystupuj Amerika Serikat, Kanada, Dnsko, Norsko, Velk Britnie a Nizozemsko. 18. duben 1951 Pask dohoda, Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv uhl a oceli - ESUO, podepsna pedstaviteli Belgie, Francie, Itlie, Lucemburska, Nmecka, Nizozemska - tzv. Estkou 27. kvten 1952 estka podepisuje v Pai smlouvy o zaloen EOS. 23. ervenec 1952 ESUO nabv innosti - V Bruselu zahajuje innost Vysok ad (pedsed mu Jean Monnet) a Rada ESUO, v Lucemburku je zzen Soudn dvr ESUO, Vznik Spolen shromdn delegasi parlament lenskch zem ESUO, pedsed mu Paul-Henri Spaak. 30. srpen 1954 Francouzsk Nrodn shromdn odmt ratifikaci EOS. 20. jen 1954 Modifikovan Bruselsk smlouva - do Zpadoevropsk unie se zaleuj Itlie seorang SRN. 8. prosinec 1955 Rada ministr Rady Evropy pijm za svj znak modrou ltku s dvancti zlatmi hvzdami. 1. - 2. erven 1955 Setkn ministr zahraninch vc estky v italsk Messin dohoda o ekonomick integraci, tzv. Messinsk deklarace. 25. bezen 1957 msk smlouvy - zaloen EHS a Euratomu, podepsny estkou. 1. leden 1958 msk smlouvy vstupuj v platnost V Bruselu jsou zzeny Komise EHS sebuah Komise Euratomu. Vznik Parlamentrn shromdn. Psobnost Soudnho dvora se roziuje z ESUO i na EHS a Euratom. Vznik Evropsk investin banka (Lucemburk) sebuah Hospodsk sebuah sociln vbor (Brusel). 26. leden 1958 estka rozhodla o vytvoen vboru sttnch zstupc (COREPER), kter pipravuje jednn Rady. 8. erven 1958 ecko podv pihlku k pidruen lakukan EHS. 3. - 11. ervenec 1958 Mezivldn konference v italskm mst Stresa klade zklady Spolen zemdlsk politiky EHS. 31. ervenec 1959 Turecko se uchz o pidruen k EHS. 20. - 21. ervenec 1959 Sedm lenskch stt Organizace pro evropskou a hospodskou spoluprci OEEC rozhoduj o zaloen EFTA. 24. leden 1960 Stockholmsk mluva mluvou sedmi evropskch stt (Dnska, Norska, Portugalska, Rakouska, Spojenho krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska, vdska a vcarska) zaloen Evropsk sdruen volnho obchodu (ESVO), znm tak jako EFTA - Asosiasi Perdagangan Bebas Eropa, Nabv innosti 14. prosinec 1960 OEEC se mn na OECD Organizaci pro hospodsk a spoleensk rozvoj. 31. ervenec 10. srpen 1961 Irsko (31.7), Dnsko (10.8). Velk Britnie (9.8). Daj o lenstv ve Spoleenstv. 30. duben 1962 Norsko d o lenstv ve Spoleenstv. 1. listopad 1962 Smlouva o pidruen mezi eckem a Spoleenstvm nabv innosti. 14. leden 1963 Odmtnut Britnie. Generasi de Gaulle, prezident Francouzsk republiky, prohlauje, e Francie pochybuje o politick vli Velk Britnie pipojit ke ke Spoleenstv. O nkolik dn pozdji jsou pozastavena jednn o pistoupen ke Spoleenstv se vemi kandidtskmi zemmi. 4. kvten 1963 Oficiln oteven Kennedyho kola jednn GATT. 19. ervenec 1963 mluva z Yaound, Dohoda o pidruen uzavena mezi Spoleenstvm a 17 zemmi Africkho kontinentu sebuah Madagaskarem v Cameroonskm mst Yaound. 12. z 1963 Turecko a EHS podepisuj Smlouvu o pidruen. 1. ervenec 1964 Zzen Evropskho zemdlskho orientanho seorang zrunho fondu. 1. ervenec 1965 Francouzsk bojkot Francie peruuje jednn o financovn Spolen zemdlsk politiky zstupci Francie bojkotuj zasedn Rady ministr EHS, tzv. Politika przdn menganggur. 28. - 29. leden 1966 Lucembursk kompromis Po sedmi mscch bojkotu zaujm Francie sv msto v Rad vmnou za zskn dohody o jejm jednomyslnm rozhodovn v zleitostech dotkajcch se vznamnch nrodnch zjm kterhokoli lenskho sttu. (Praktis lo o zaveden prva veta.) 11. kvten 1967 Velk Britnie optovn d o lenstv ve Spoleenstv, nsledovna Irskem a Dnskem a o nco pozdji tak Norskem. 1. ervenec 1967 Sluovac smlouva Smlouva o slouen vkonnch orgn spoleenstv vstupuje v platnost (ESUO, Euratom, EHS). Podepsna byla dne 8. dubna 1965. 1. leden 1968 Francie pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1968 Celie unie EHS Odstrannm poslednch celnch poplatk pro obchod uvnit EHS a zavedenm spolenho vnjho tarifnho reimu nabv innosti celn unie estice stt Spoleenstv. 1. ervenec 1968 Itlie pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1969 Lucembursko pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1969 Nizozemsko pebr pedsednictv v Rad. 29. ervenec 1969 Podpis druh mluvy z Yaound. 1. leden 1970 Belgie pebr pedsednictv v Rad. 22. duben 1970 Rozhodnut o finann sobstanosti Spoleenstv, tzv. Lucembursk smlouva Rada rozhoduje o postupnm pechodu Spoleenstv na financovn z vlastnch zdroj, vytvench pjmy ze cla na dovoz prmyslovch vrobk a z promnnch poplatk za dovoz zemdlskch produkt melakukan prostoru celn unie a z odvodu sti dan z pidan hodnoty. 1. ervenec 1970 Nmecko pebr pedsednictv v Rad. 5. prosinec 1970 Malta a Spoleenstv podepisuj smlouvu o pidruen. 1. leden 1971 Francie pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1971 Itlie pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1972 Lucembursko pebr pedsednictv v Rad. 22. leden 1972 Podpis smluv o pistoupen k Spoleenstv s Dnskem, Irskem, Norskem a Velkou Britni. Smlouvy nsledn ratifikuj parlamenty lenskch i pistupujcch stt s vjimkou Norska, kde oban v referendu vstup do Spoleenstv v referendu (25. z) odmtaj. 1. ervenec 1972 Nizozemsko pebr pedsednictv v Rad. 19. prosinec 1972 Kypr a Spoleenstv podepisuj smlouvu a pidruen. 1. leden 1973 Prvn rozen. Dnsk krlovstv, Irsk republika a Spojen krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska se stvaj leny Spoleenstv - vznik Devtka. 1. leden 1973 Smlouvy Spoleenstv o volnm obchodu s Rakouskem, vcarskem, Portugalskem sebuah vdskem vstupuj v platnost. Belgie pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1973 Dnsko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1974 Nmecko pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1974 Francie pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1975 Irsko pebr pedsednictv v Rad. 28. atau 1975 Dohody Spoleenstv a 46 zem ACP (zem Africk, Karibsk a Pacifick oblasti) podepsny v Lom (Togo), v platnost vstupuj 1. dubna 1976. Tato mluva znm jako Lom I. nahradila mluvy z Yaound. 12. erven 1975 ecko d o lenstv ve Spoleenstv 1. ervenec 1975 Itlie pebr pedsednictv v Rad. 22. ervenec 1975 Smlouva o finannm hospodaen Spoleenstv Podepsna smlouva, kterou se pedvaj Parlamentrnmu shromdnEvropskmu parlamentu ir rozpotov pravomoci a zizuje se etn dvr se sdlem v Lucembursku. 1. srpen 1975 Zvren akt Konferensi o spoluprci a bezpenosti v Evrop je podepsn v Helsinkch 35 stty. 1. leden 1976 Lucembursko pebr pedsednictv v Rad. 25. 26. duben 1976 Spoleenstv podepisuje smlouvu o spoluprci se zemmi Maghrebu (Alr, Maroko, Tunis). 1. ervenec 1976 Nizozemsko pebr pedsednictv v Rad. 13. z 1976 Spoleenstv podepisuje Barcelonskou mluvu o ochran Stedozemnho moe ped zneitnm. 1. leden 1977 Velk Britnie pebr pedsednictv v Rad. 18. leden 1977 Smlouva o spoluprci mezi Evropskm spoleenstvm a zemmi Mashregu (Mesir, Jordnsko, Srie). 28. bezen 1977 Portugalsko d o lenstv ve Spoleenstv. 1. ervenec 1977 Belgie pebr pedsednictv v Rad. 28. ervenec 1977 panlsko d o lenstv ve Spoleenstv 25. jen 1977 Prvn zasedn etnho dvora. 1. leden 1978 Dnsko pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1978 Nmecko pebr pedsednictv v Rad. Francie pebr pedsednictv v Rad. 13. bezen 1979 Evropsk mnov systm (EMS) vstupuje v platnost. Osm astnickch zem se zavazuje udrovat vmnn kurzy svch mn v dohodnutm rozpt. Vznik evropsk mnov jednotky ECU - Unit Mata Uang Eropa. 16. bezen 1979 Zemel Jean Monnet. 7. - 10. erven 1979 Evropsk parlament Prvn pm volby melakukan Evropskho parlamentu v zemch Devtky. 1. ervenec 1979 Irsko pebr pedsednictv v Rad. 1. jen 1979 Lom II. Podpis druh dohody v Togu (Lom). 21. - 22. erven 1979 Zasedn Evropsk rady ve trasburku. 29. - 30. listopad 1979 Zasedn Evropsk rady v Dublinu. 1. leden tahun 1980 Itlie pebr pedsednictv v Rad. 7. - 8. bezen 1980 Podpis dohody o spoluprci mezi EHS sebuah ASEAN. 2. duben 1980 Podpis dohody o spoluprci mezi EHS seorang Jugoslvi. 27. - 28. duben 1980 Zasedn Evropsk rady v Lucemburku. 12. - 13. erven 1980 Zasedn Evropsk rady v Bentkch (Itlie). 1. ervenec 1980 Lucembursko pebr pedsednictv v Rad. 11. listopad 1980 Konference o spoluprci a bezpenosti v Evrop v Madridu. 1. - 2. prosinec 1980 Zasedn Evropsk rady v Lucemburku. 1. leden 1981 Nizozemsko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1981 Druh rozen eck republika se stv destm lenem Evropskch spoleenstv - vznik Destka. 23. - 24. bezen 1981 Zasedn Evropsk rady v Maastrichtu. 29. - 30. erven 1981 Zasedn Evropsk rady v Lucemburku, e se otzka hospodskch a socilnch vztah mezi Spoleenstvm, USA a Japonskem. 1. ervenec 1981 Velk Britnie pebr pedsednictv v Rad. 7. listopad 1981 Francie a Nmecko pedkldaj Genscher - Colombv pln. Mekanisme projupt k zlepen institutionlnch. 26. -27. Listopad 1981 Zasedn Evropsk rady v Londn. 1. leden 1982 Belgie pebr pedsednictv v Rad. 23. atau 1982 Grnsko v referendu rozhoduje o vystoupen ze Spoleenstv. 29. - 30. bezen 1982 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. .28. - 29. erven 1982 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 1. leden 1982 Dnsko pebr pedsednictv v Rad. 3. - 4. prosinec 1982 Zasedn Evropsk rady v Kodani. 1. leden 1983 Nmecko pebr pedsednictv v Rad. 21. - 22. bezen 1983 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 17. -19. Erven 1983 Zasedn Evropsk rady ve Stuttgartu. 1. ervenec 1983 ecko poprv pebr pedsednictv v Rad. 14. srpen 1983 Altiero Spinelli Pedkld Evropskmu parlamentu nvrh smlouvy zakldajc Evropskou unii. 4. - 6. prosinec 1983 Zasedn Evropsk rady v Atnch. 1. leden 1984 Francie pebr pedsednictv v Rad. 14. atau 1984 Nvrh Smlouvy o Evropsk unii (Spinelliho nvrh) proel Evropskm parlamentem. 19. - 20. bezen 1984 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 14. a 17. erven 1984 Druh pm volby melakukan Evropskho parlamentu. 25. - 26. erven 1984 Zasedn Evropsk rady ve Fontainebleau (Francie). 1. ervenec 1984 Irsko pebr pedsednictv v Rad. 3. - 4. prosinec 1984 Zasedn Evropsk rady v Dublinu. 8. prosinec 1984 mluvy z Lom III. Podepsny z 65 zemmi ACP (Africk, Karibsk a Pacifick oblasti). 1. leden 1985 Itlie pebr pedsednictv v Rad. 1. nor 1985 Grnsko opout Spoleenstv, ale zstv pidrueno jako jeho zmosk zem. 29. - 30. bezen 1985 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 12. erven 1985 Podpis asocianch dohod se panlskem a Portugalskem. 14. erven 1985 Schengensk dohoda Nmecko, Francie a stty Beneluxu podepisuj samostatnou dohodu o odstrann hraninch kontrol mezi astnickmi stty. Dohoda nebyla soust prva ES, ale k nabyt innosti musela bt ratifikovna astnickmi zemmi. 28. - 29. erven 1985 Zasedn Evropsk rady v Miln - pijet Bl knihy o dokonen vnitnho trhu. 1. ervenec 1985 Lucembursko pebr pedsednictv v Rad. 22. ervenec 1985 Rada schvaluje svoln konference zstupc lenskch zem, kter by uinila dodatky ke Smlouv o EHS a navrhla smlouvu o Spolen zahranin a bezpenostn politice. 2. - 4. prosinec 1985 Zasedn Evropsk rady v Lucemburku. 1. leden 1986 Nizozemsko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1986 Tet rozen Portugalsk republika a panlsk krlovstv se pipojuj ke Spoleenstv - vznik Dvanctka. 26. - 27. erven 1986 Zasedn Evropsk rady v Haagu. 1. ervenec 1986 Velk Britnie pebr pedsednictv v Rad. 15. - 20. srpen 1986 Uruguaysk kolo GATT. 5. - 6. prosinec 1986 Zasedn Evropsk rady v Londn. 1. leden 1987 Belgie pebr pedsednictv v Rad. 14. duben 1987 Tureck vlda oficiln d o vstup do Spoleenstv. 1. ervenec 1987 Dnsko pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1987 Jednotn evropsk akt (JEA) nabv innosti. JEA podepsan v noru 1986 podstatnm zpsobem novelizuje Smlouvu o EHS, vytyuje nov cl - do konce roku 1992 vybudovat Jednotn vnitn trh jako prostor bez vnitnch hranic pro voln pohyb zbo, osob, slueb a kapitlu, roziuje oblasti psobnosti Spoleenstv a in z Evropskho parlamentu demokratick protjek Rad a Komisi. 1. leden 1988 Nmecko pebr pedsednictv v Rad. 27. - 28. erven 1988 Zasedn Evropsk rady v Hannoveru (SRN). 25. erven 1988 EHS a Rada vzjemn hospodsk pomoci (RVHP) sdruujc zem sovtskho bloku podepisuj spolenou Deklaraci o navzn oficilnch vztah. 1. ervenec 1988 ecko pebr pedsednictv v Rad. 26. z 1988 Maarsko a Spoleenstv podepisuj v Bruselu smlouvu o obchodn-politick a hospodsk spoluprci. 24. jen 1988 Evropsk rada pijm rozhodnut o zzen Soudu prvn instance Spoleenstv. 2. - 3. prosinec 1988 Zasedn Evropsk rady na Rhodu (ecko). 1. leden 1989 panlsko pebr pedsednictv v Rad. 12. duben 1989 Delorsv vbor pedkld zprvu o Hospodsk a mnov unii. 15. - 18. erven 1989 Tet pm volby do Evropskho parlamentu. 26. - 27. erven 1989 Zasedn Evropsk rady v Madridu. 1. ervenec 1989 Francie pebr pedsednictv v Rad. 16. ervenec 1989 Program PHARE Hlavy stt zpadn Evropy a Severn Ameriky rozhoduj na summitu podpoit hospodsk reformy zahjen v nkterch zemch stedn Evropy. Evropsk komise byla povena koordinac podpory hospodsk restrukturalizace v Polsku a Maarsku - odtud nzev programu PHARE - Poland - Hungary - Aid for Restructuring Economy. 17. ervenec 1989 Rakousko d o lenstv ve Spoleenstv. 19. z 1989 Polsko a Spoleenstv podepisuj smlouvu o spoluprci. 9. listopad 1989 Pd berlnsk zdi Po neuritm vroku ministra vnitra dvj Nmeck demokratick republiky rozebrali lid spontnn ze kolem Zpadnho Berlna - symbol Evropy rozdlen na Zpad a Vchod. Zboen zdi signalizuje skuten konec studen vlky a nvrat svobody a demokracie do zem stedn a vchodn Evropy. 8. - 9. prosinec 1989 Zasedn Evropsk rady ve trasburku. Jedenct zem Spoleenstv pijm Chartu zkladnch socilnch prv pracujcch. 15. prosinec 1989 mluvy z Lom IV. Podepsny s 69 zemmi ACP (Africk, Karibsk a Pacifick oblasti). 1990 2000 1. leden 1990 Irsko pebr pedsednictv v Rad. 5. nor 1990 Akn program pro stedn a vchodn Evropu Rada schvaluje akn program pro rozvoj spoluprce mezi Spoleenstvm a zemmi stedn a vchodn Evropy oprajc se o program PHARE. 28. duben 1990 Zvltn zasedn Evropsk rady v Dublinu pijm spolen postoj ke sjednocenmu Nmecku a ke vztahm Spoleenstv k zemm stedn a vchodn Evropy (SVE). 29. kvten 1990 Evropsk banka pro rekonstrukci a rozvoj Podpis Dohody o ustaven Evropsk banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD). Jejm clem je tak poskytovat finann podporu zemm stedn a vchodn Evropy. 19. erven 1990 Schengensk dohoda o zruen hraninch kontrol podepsna zemmi Beneluxu, Franci a Nmeckem. 20. erven 1990 Zem EHS a ESVO zahajuj oficiln jednn o vytvoen Evropskho hospodskho prostoru (EHP). 25. - 26. erven 1990 Zasedn Evropsk rady v Dublinu. 1. ervenec 1990 Itlie pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1990 Hospodsk a mnov unie (HMU) vstupuje do prvn fze: Odstranna vtina zbvajcch pekek pro pohyb kapitlu, posleny koordinace hospodsk politiky a spoluprce centrlnch bank lenskch zem Spoleenstv. 4. ervenec 1990 Kypr podv dost o vstup do Evropskho spoleenstv. 16. ervenec 1990 Malta podv dost o vstup do Evropskho spoleenstv. 3. jen 1990 Sjednocen Nmecka. 27. - 28. jen 1990 Zvltn zasedn Evropsk rady v m. Dokonuje ppravu dvou nadchzejcch mezivldnch konferenc o Hospodsk a mnov unii a o aspektech politick unie. 1. listopad 1990 Smlouva o spoluprci mezi ES a eskoslovenskem vstupuje v platnost. 19. - 21. listopad 1990 Pedstavitel 34 stt a vld OBSE podepisuj v Pai Chartu o nov Evrop. 15. prosinec 1990 Mezivldn konference v m zahajuj jednn o politick unii a o clech Hospodsk a mnov unie. 1. leden 1991 Lucembursko pebr pedsednictv v Rad. 14. duben 1991 EBRD (Evropsk banka pro obnovu a rozvoj) zzena v Londn. 19. erven 1991 Zahajovac jednn KBSE (Konference o spoluprci a bezpenosti v Evrop) v Berln. 28. - 29. erven 1991 Zasedn Evropsk rady v Lucemburku. 1. ervenec 1991 Nizozemsko pebr pedsednictv v Rad. 1. ervenec 1991 vdsko d o lenstv ve Spoleenstv. 9. - 12. prosinec 1991 Zasedn Evropsk rady v Maastrichtu. Dohoda o nvrhu budouc Smlouvy o Evropsk unii. 16. prosinec 1991 Evropsk smlouvy (smlouvy o pidruen) podepsny s Polskem, Maarskem a eskoslovenskem. 17. prosinec 1991 Podpis Evropsk energetick charty. 1. leden 1992 Portugalsko pebr pedsednictv v Rad. 7. nor 1992 Smlouva o Evropsk unii podepsna v Maastrichtu. 18. bezen 1992 Finsko d o pijet do Spoleenstv. 2. kvten 1992 Smlouva o Evropskm hospodskm prostoru (EHP) podepsna v Portu (Portugalsko). 20. kvten 1992 vcarsko d o pijet do Spoleenstv. 2. erven 1992 Dnsko v referendu odmt ratifikaci Smlouvy o Evropsk unii. 18. erven 1992 Irsko v referendu souhlas s ratifikac Smlouvy o Evropsk unii. 26. - 27. erven 1992 Z asedn Evropsk rady v Lisabonu. 1. ervenec 1992 Velk Britnie pebr pedsednictv v Rad. 2. ervenec 1992 Lucembursko ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 31. ervenec 1992 ecko ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 7. srpen 1992 Rada pijm nazen o rozen programu hospodsk pomoci (Phare) na Slovinsko. 20. z 1992 Francie v referendu souhlas s ratifikac Smlouvy o Evropsk unii. 26. jen 1992 Itlie ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 4. listopad 1992 Belgie ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 25. listopad 1992 Norsko d o pijet do Spoleenstv. panlsko ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 6. prosinec 1992 vcarsko v referendu odmt ratifikaci Smlouvy o zaloen Evropskho hospodskho prostoru. 11. prosinec 1992 Portugalsko ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 11. - 12. prosinec 1992 Zasedn Evropsk rady v Edinburku (UK). Dnsku je nabdnuta monost uspodat druh referendum o ratifikaci Smlouvy o Evropsk unii. Potvrzuje druh Delorsv balk a souhlas se zahjenm jednn o vstupu s Rakouskem, vdskem a Finskem k 1. lednu 1993. 15. prosinec 1992 Nizozemsko ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 18. prosinec 1992 Nmecko ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 1. leden 1993 Dnsko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1993 Jednotn vnitn trh zakldajc voln pohyb zbo, osob, slueb a kapitlu vstupuje v platnost. 5. duben 1993 Zahjena jednn o vstupu Norska do Spoleenstv. 18. kvten 1993 Dnsko v druhm referendu souhlas s ratifikac Smlouvy o Evropsk unii. 21. - 22. erven 1993 Zasedn Evropsk rady v Kodani. Spoleenstv deklaruje sv odhodln pijmout zem uchzejc se o lenstv v Evropsk unii, a to co nejdve pot, co tyto zem spln stanoven politick a hospodsk kritria. 1. ervenec 1993 Belgie pebr pedsednictv v Rad. 19. ervenec 1993 Rada pijm nov program TACIS na pomoc nov vzniklm nezvislm sttm bvalho Sovtskho svazu. 2. srpen 1993 Velk Britnie ratifikuje Smlouvu o Evropsk unii. 25. jen 1993 Deklarace o demokracii a subsidiarit Rada, Komise a Evropsk parlament pijmaj spolenou Deklaraci o respektu k zsadm demokracie, subsidiarity a proporcionality ve smyslu politiky piblit rozhodovn co nejble k obanm. 1. listopad 1993 Smlouva o Evropsk unii nabv innosti. 5. prosinec 1993 Komise pijm Blou knihu o rstu, konkurenceschopnosti a zamstnanosti. Vzvy na cest k 21. stolet. 10. - 11. prosinec 1993 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 15. prosinec 1993 Uruguaysk kolo GATT Delegace astnnch zem podepisuj v enev dohodu o doposud nejvt liberalizaci svtovho obchodu. 1. leden 1994 ecko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1994 Dohoda o ustanoven Evropskho hospodskho prostoru - EEA (European Economic Area) vstupuje v platnost. Hospodsk a mnov unie (HMU) vstupuje do druh fze. Je zaloen Evropsk mnov institut (EMI) zajiujc na pechodn obdob lohy nezbytn pro vytvoen Evropskho mnovho systmu a pipravujc zaloen Evropsk centrln banky v nsledujc fzi HMU. 9. a 10. bezen 1994 Vbor region zaloen Smlouvou o EU se poprv schz. 29. bezen 1994 Neformln schzka ministr zahraninch vc Unie se kon v Ioannin. Je pijato kompromisn rozhodnut tkajc se hlasovn kvalifikovanou vtinou. 30. bezen 1994 tvrt rozen Finsk republika, Rakousk republika, vdsk krlovstv a Norsk krlovstv zavruj jednn o vstupu do Evropsk unie. 31. bezen 1994 Maarsko se uchz o lenstv v EU. 5. duben 1994 Polsko se uchz o lenstv v EU. 19. duben 1994 Rada rozhoduje o spolen akci v rmci spolen zahranin a bezpenostn politiky na podporu mrovho procesu na Blzkm vchod. 26. duben 1994 Parlament a Rada pijmaj tvrt rmcov program (1996 - 1998). 25. kvten 1994 Rada guvernr Evropsk investin banky zizuje Evropsk investin fond. 26. - 27. kvten 1994 Zahajujc konference o Paktu stability pro stedn a vchodn Evropu se kon v Pai. 9. - 12. erven 1994 tvrt pm volby do Evropskho parlamentu. 12. erven 1994 Referendum v Rakousku ohledn vstupu do Unie. Vtina oban se vyslovuje pro vstup. 14. erven 1994 Smlouva o partnerstv a spoluprci s Ukrajinou. 24. - 25. erven 1994 Zasedn Evropsk rady na Korfu. Podepsny smlouvy o pistoupen Rakouska, vdska, Finska a Norska k Unii. 1. ervenec 1994 Nmecko pebr pedsednictv v Rad. 15. ervenec 1994 Zvltn zasedn Evropsk rady v Bruselu. Jacques Santer je zvolen za nstupce Jacquese Delorse ve funkci pedsedy Evropsk komise. 18. ervenec 1994 Smlouvy o volnm obchodu podepsny s Estonskem, Lotyskem a Litvou. 27. ervenec 1994 Komise pijm Blou knihu o sociln politice. 10. jen 1994 Podpis smlouvy o spoluprci s Jin Afrikou. V Budapeti zahjena Konference o bezpenosti a spoluprci v Evrop. 16. jen 1994 Finov v referendu souhlas se vstupem do Evropsk unie. 13. listopad 1994 vdov v referendu souhlas se vstupem do Evropsk unie. 28. listopad 1994 Norov v referendu odmtaj vstup Norska do Evropsk unie. 29. listopad 1994 Parlament, Rada a Komise pijmaj finann perspektivu na obdob 1995 - 1999, kter ji zohleduje budouc rozen. 30. listopad 1994 Rada pijm prvn spolenou akci v rmci spoluprce v oblasti Justice a vnitnch vc. 6. prosinec 1994 Rada schvaluje program Leonardo da Vinci. 9. -10. prosinec 1994 Zasedn Evropsk rady v Essenu (Nmecko). Pijm celkovou strategii jak pilenit kandidtsk zem stedn a vchodn Evropy ble k Spoleenstv. 17. prosinec 1994 Smlouva o Evropsk energetick chart podepsna v Lisabonu. 1. leden 1995 Francie pebr pedsednictv v Rad. Rakousko, vdsko a Finsko se stvaj leny Evropsk unie - vznik tzv. Patnctka. 23. leden 1995 Na zklad souhlasu Parlamentu je funkn obdob komisa a pedsedy Komise prodloueno na 5 let. 1. nor 1995 Evropsk dohoda mezi EU a eskou republikou vstupuje v platnost. 25. - 26. nor 1995 Ministersk konference G7 o Informan spolenosti v Bruselu. Pi tto pleitosti je pedstavena internetov strnka Evropsk unie, Europa. 14. bezen 1995 Rada a Parlament pijmaj program pro oblast vzdlvn Socrates. 20. - 21. bezen 1995 Pakt stability pro stedn a vchodn Evropu je pijat v Pai. 26. bezen 1995 Schengensk mluva mezi Belgi, Franci, Lucemburskem, Nmeckem, Nizozemskem, Portugalskem a panlskem nabv innosti. 9. duben 1995 Lichtentejnsko v referendu ratifikuje smlouvu o pistoupen k Evropskmu hospodskmu prostoru (v platnost 1. kvtna 1995). 3. duben 1995 Komise pijm program Info 2000, jeho clem je stimulovat vvoj evropskho multimedilnho prmyslu. 3. - 10. duben 1995 Komise pijm Blou knihu o zalenn zem stedn a vchodn Evropy do vnitnho trhu Evropsk unie. 11. duben 1995 Smlouva o neen jadernch zbran je prodlouena na neurito (spolen akce v rmci spolen zahranin a bezpenostn politiky). 28. duben 1995 Rakousko podepisuje Schengenskou mluvu. 12. erven 1995 Smlouvy o pidruen podepsny s Estonskem, Litvou a Lotyskem. 22. erven 1995 Rumunsko se uchz o lenstv v Evropsk unii. 27. erven 1995 Slovensk o se uchz o lenstv v Evropsk unii. 26. - 27. erven 1995 Zasedn Evropsk rady v Cannes (Francie). 1. ervenec 1995 panlsko pebr pedsednictv v Rad. 12. ervenec 1995 Evropsk ombudsman Jacob Sderman (z Finska) byl zvolen Evropskm parlamentem prvnm Evropskm ochrncem veejnho prva. 26. ervenec 1995 lensk stty podepisuj mluvu o Europolu o policejn spoluprci. 25. z 1995 lensk stty Unie pijmaj listinu nelenskch zem, jejich oban potebuj ke vstupu do Unie vzum. 27. jen 1995 Lotysko se uchz o lenstv v Evropsk unii. 27. listopad 1995 Estonsko se uchz o lenstv v Evropsk unii. 12. prosinec 1995 Litva se uchz o lenstv v Evropsk unii. 13. prosinec 1995 Komise pijm Blou knihu o energetick politice Evropsk unie. 14. prosinec 1995 Daytonsk mrov dohody podepsny v Pai. 15. - 16. prosinec 1995 Zasedn Evropsk rady v Madridu. Stanov jako zahajovac den mezivldn konference 29. bezen 1996 a potvrzuje zaveden jednotn mny euro k 1. lednu 1999. 1. leden 1996 Itlie pebr pedsednictv v Rad. Celn unie mezi EU a Tureckem vstupuje v platnost. 17. leden 1996 esk republika se uchz o lenstv v Evropsk unii. 27. bezen 1996 Komise pijm rozhodnut o nalhavch opatench v souvislosti s ochranou ped BSE (Bovinn spongiformn encephalopathie). Zakazuje celosvtov export britskho hovzho masa a hovzch vrobk. 29. bezen 1996 V Turn (Itlie) zahjena Mezivldn konference k revizi Maastrichtsk smlouvy. 10. erven 1996 Slovinsko se uchz o lenstv v Evropsk unii. 21. - 22. erven 1996 Zasedn Evropsk rady ve Florencii. 1. ervenec 1996 Irsko pebr pedsednictv v Rad. 5. jen 1996 Zvltn zasedn Evropsk rady v Dublinu (Irsko) . Potvrzuje asov harmonogram Mezivldn konference. 13. jen 1996 V Rakousku probhaj prvn volby do Evropskho parlamentu. 14. jen 1996 Finsk marka vstupuje do Evropskho mnovho systmu (EMS). 20. jen 1996 Ve Finsku probhaj prvn volby do Evropskho parlamentu. 13. - 14. prosinec 1996 Zasedn Evropsk rady v Dublinu (Irsko). Shoda o rznch elementech potebnch k zaveden jednotn mny (prvn rmec, pakt stability, nov mechanismus smnnch kurz). Pijata Dublinsk deklarace o zamstnanosti a potvrzen asov harmonogram Mezivldn konference. 19. prosinec 1996 Dnsko, Finsko a vdsko podepisuj Schengenskou dohodu. 1. leden 1997 Nizozemsko pebr pedsednictv v Rad 4. erven 1997 Komise pijm Akn pln pro vnitn trh. 16. - 17. erven 1997 Zasedn Evropsk rady v Amsterodamu. Evropsk rada pijm v Amsterodamu dohodu o novele Smlouvy o Evropsk unii, kterou se upravuj tak ti smlouvy o Evropskch spoleenstv, tzv. Amsterodamskou smlouvu. Pijm tak rezoluci o zamstnanosti a rstu. 1. ervenec 1997 Lucembursko pebr pedsednictv v Rad. 16. ervenec 1997 Agenda 2000 Komise pedkld dokument Agenda 2000 - pro silnj a ir Unii a posudky deseti kandidtskch zem stedn a vchodn Evropy, Kypru, Malty a Turecka uchzejcch se o lenstv v Evropsk unii. 2. jen 1997 Amsterodamsk smlouva podepsna Radou Evropsk unie. 21. - 22. listopad 1997 Zvltn zasedn Evropsk rady v Lucemburku o zamstnanosti. Dohoda o vvojovch linich zamstnanosti pro jednotliv lensk zem na rok 1998. 26. listopad 1997 Komise pijm Blou knihu o obnovitelnch zdrojch energie. 12. - 13. prosinec 1997 Evropsk rada v Lucemburku rozhoduje o zahjen jednn s Estonskem, eskou republikou, Kyprem, Maarskem, Polskem a Slovinskem o podmnkch lenstv v EU. 1. leden 1998 Velk Britnie pebr pedsednictv v Rad. 1. nor 1998 Evropsk dohody s Estonskem, Lotyskem a Litvou vstupuj v platnost. 12. bezen 1998 Evropsk konference V Londn zahjena na rovni pedsed vld srie multilaterlnch jednn lenskch zem EU se zemmi dajcmi o lenstv v EU. 16. bezen 1998 eck drachma se stv soust mechanismu smnnch kurz Evropskho mnovho systmu (EMS). 25. bezen 1998 Komise pijm zprvu o konvergenci a doporuuje, aby 11 lenskch zem EU pijalo euro k 1. lednu 1999. 30. bezen 1998 Zahjena pm jednn o pistoupen R k EU. 29. duben 1998 Kjtsk protokol o zmnch klimatu podepsn v New Yorku. 30. duben 1998 Mrov dohoda o Severnm Irsku. 1. erven 1998 Zaloena Evropsk centrln banka (ECB) se sdlem ve Frankfurtu nad Mohanem. 15. - 16. erven 1998 Zasedn Evropsk rady v Cardiffu (UK). 1. ervenec 1998 Rakousko pebr pedsednictv v Rad. 1. jen 1998 mluva o boji proti drogm . kterou pijal Europol, vstupuje v platnost. 4. listopad 1998 Komise pijm zprvy hodnotc pokrok kandidtskch zem v pprav na lenstv v EU. 10. listopad 1998 Setkn na ministersk rovni mezi pedstaviteli EU a kandidtskch zemch (Kypr, Polsko, Estonsko, esk republika a Slovinsko). 11. - 12. prosinec 1998 Zasedn Evropsk rady ve Vdni. 31. prosinec 1998 Rada pijm zafixovan a nemnn kurzy nrodnch mn 11 lenskch stt Unie vi euru. 1. leden 1999 Nmecko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 1999 Euro se stv oficiln mnou pro Belgii, Finsko, Francii, Lucembursko, Nmecko, Nizozemsko, Irsko, Itlii, Portugalsko, Rakousko a panlsko - zatm jen pro bankovn operace. 12. leden 1999 Pedseda Evropsk komise, Jacques Santer, d Evropsk parlament o vysloven dvry. 27. leden 1999 Komise pijm Blou knihu o obchodu. 15. bezen 1999 Evropsk komise Jacquese Santerse kolektivn odstupuje pro podezen z neetickho jednn komisaky Cressonov. 24. - 25. duben 1999 Zvltn zasedn Evropsk rady v Berln. Dosaeno veobecnho souhlasu s dokumentem Agenda 2000. 1. kvten 1999 Amsterodamsk smlouva vstupuje v platnost. 3. - 4. erven 1999 Zasedn Evropsk rady v Koln nad Rnem. Javier Solana Madariaga zvolen Vysokm pedstavitelem SZBP a tajemnkem Rady. 18. erven 1999 Zzen Evropsk ad pro boj proti podvodm (OLAF). 1. ervenec 1999 Finsko pebr pedsednictv v Rad. 15. z 1999 Evropsk parlament zvolen v ervnu 1999 schvaluje na ptilet funkn obdob Evropskou komisi, kter pedsed Romano Prodi. 15. - 16. jen 1999 Zasedn Evropsk rady v Tampere (Finsko). 19. jen 1999 Rada Evropsk unie zveejuje prvn vron zprvu o lidskch prvech. 9. prosinec 1999 Evropsk komise rozhoduje o zaloen Sdruen pro pomoc Spoleenstv pi rekonstrukci zpadnho Balknu (program CARA). 10. - 11. prosinec 1999 V Helsinkch Evropsk rada rozhoduje o zahjen rozhovor o podmnkch lenstv s dalmi kandidtskmi zemmi (Bulharskem, Litvou, Lotyskem, Maltou, Rumunskem, Slovenskem) a Turecku piznv statut kandidtsk zem. Vyjaduje souhlas se zmrem svolat mezivldn konferenci o institucionln reform v noru 2000. 2000 -. 1. leden 2000 Portugalsko pebr pedsednictv v Rad. 12. leden 2000 Komise pijm Blou knihu o bezpenosti potravin. 15. leden 2000 V Bruselu zahjeny mezivldn konference na ministersk rovni o vstupnch jednnch s Maltou, Bulharskem, Lotyskem, Litvou, Slovenskem a Rumunskem. 14. nor 2000 V Bruselu zahjena mezivldn konference o institucionln reform EU. 1. bezen 2000 Komise pijm Blou knihu o sv reform. 23. - 24. bezen 2000 Zvltn zasedn Evropsk rady v Lisabonu (Portugalsko), na kter bylo rozhodnuto o pijet nov strategie Unie s clem poslit zamstnanost, hospodsk reformy a sociln soudrnost - Lisabonsk strategie. 27. bezen 2000 Rada ministr pijm akn pln proti organizovanmu zloinu. 3. kvten 2000 Komise navrhuje ecku, aby se stalo 12 zem eurozny. 9. kvten 2000 Evropsk instituce oslavuj 50. vro Schumanovy deklarace. 8. erven 2000 Evropsk parlament a Rada pijmaj rozhodnut o ustanoven roku 2001 evropskm rokem jazyk. 19. - 20. erven 2000 Na zasedn Evropsk rady v Santa Maria da Feira je potvrzeno odhodln budovat Spolenou bezpenostn a obrannou politiku EU a dokonit prce na Chart zkladnch prv. 23. erven 2000 Spoleenstv a zem africk, karibsk a pacifick oblasti (ACP) podepisuj v Cotonou (Benin) novou mluvu nahrazujc mluvy z Lom. 1. ervenec 2000 Francie pebr pedsednictv v Rad. 28. z 2000 V dnskm referendu se vtina vyslovuje proti zaveden eura. 8. listopad 2000 Komise pedkld Rad celkovou zprvu o roziovn, sestvajc z pravidelnch zprv hodnotcch ppravu kandidtskch zem na lenstv v EU a tzv. Pstupov partnerstv pro Turecko, kter identifikuje klov oblasti, ktermi se Turecko mus zabvat pedtm, ne zane vyjednvat o podmnkch vstupu. 7. - 11. prosinec 2000 Zasedn Evropsk rady v Nice (Francie). Formln pijm Chartu zkladnch lidskch prv, vt postup v realizaci pedvstupn strategie pro Turecko, postup pi jednnch o vstupu s kandidtskmi zemmi stedn a vchodn Evropy. Pijm Evropskou sociln agendu. Na zvr dlouhho jednn se Evropsk rada politicky dododne na znn Smlouvy z Nice, kter m Unii institucionln pipravit na budouc rozen. 1. leden 2001 vdsko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 2001 ecko se stv dvanctou zem eurozny. 13. nor 2001 Evropsk komise pjm Blou knihu o budouc strategii tkajc se chemikli. 26. nor 2001 V nvaznosti na zasedn Evropsk rady v Nice v prosinci 2000 je slavnostn podepsna Smlouva z Nice, nov smlouva, kter dopluje Smlouvu o zaloen EU a Smlouvy o zaloen ES. Zahjen ratifikan proces nov smlouvy ve vech lenskch zemch. 23. - 24. bezen 2001 Zasedn Evropsk rady ve Stockholmu (vdsko). 7. erven 2001 Irsko v referendu odmt pijet Smlouvy z Nice. 15. - 16. erven 2001 Zasedn Evropsk rady v Gteborgu (vdsko). 1. ervenec 2001 Belgie pebr pedsednictv v Rad. 25. ervenec 2001 Komise pijm Blou knihu o Evropsk sprv vc veejnch (European Governance). 12. z 2001 Komise pijm Blou knihu o evropsk dopravn politice. 21. z 2001 Zvltn zasedn Evropsk rady v Bruselu hodnot mezinrodn situaci po teroristickch tocch z 11. z na New York a Washington. 19. jen 2001 Neformln zasedn Evropsk rady v belgickm Ghentu. 22. listopad 2001 Komise pijm Blou knihu o mldei. 14. prosinec 2001 12 zem eurozny zan vydvat balky s novmi euromincemi, tzv. eurokity. Oban tchto zem tak maj monost zakoupit si euromince jet ped jejich zavedenm a pipravit se lpe na zmnu. 14. 15. prosinec 2001 Zasedn Evropsk rady v Laekenu (Belgie) . Pijata Laekensk deklarace o budoucnosti Unie, kter pipravuje pdu pro zsadn institucionln reformy a kter plnuje svolat konvent . kter by pipravil alternativy budoucho vvoje Unie pro mezivldn konferenci 2003. 1. leden 2002 panlsko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 2002 Ve 12 zemch eurozny (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itlie, Lucembursko, Nmecko, Nizozem, Portugalsko, Rakousko, ecko a panlsko) vstupuj do obhu bankovky a mince euro. 15. leden 2002 Prezidentem Evropskho parlamentu je zvolen Ir Pat Cox. 28. nor 2002 Nrodn bankovky a mince 12 zem eurozny pestvaj platit (netk se vdsk a dnsk koruny a britsk libry). 28. nor 2002 Zahajovac schze Konventu o budoucnosti Evropy v Bruselu. 26. bezen 2002 Sputn evropsk satelitn navigan systm GALILEO. 15. - 16. bezen 2002 Zasedn Evropsk rady v Barcelon (panlsko). 23. duben 2002 Evropsk Komise pijm nvrh na boj proti potaov kriminalit. 31. kvten 2002 Evropsk unie ratifikuje Kjtsk protokol. 21. - 22. erven 2002 Zasedn Evropsk rady v Seville (panlsko). 1. ervenec 2002 Dnsko pebr pedsednictv v Rad. 23. ervenec 2002 Po padesti letech kon platnost Smlouvy zakldajc Evropsk spoleenstv uhl a oceli (ESUO). 9. jen 2002 Evropsk komise doporuuje ukonit jednn o vstupu do konce roku 2002 s nsledujcmi zemmi: Kypr, esk republika, Estonsko, Maarsko, Litva, Lotysko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. 24. 25. jen 2002 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 12. 13. prosinec 2002 Zasedn Evropsk rady v Kodani (Dnsko). Ukonena vyjednvn o vstupu s deseti kandidtskmi zemmi. 1. leden 2003 ecko pebr pedsednictv v Rad. 1. leden 2003 EU oslavuje desetilet vro vytvoen jednotnho trhu. 15. leden 2003 Zahjena prvn policejn mise EU v Bosn a Herzcegovin. 26. leden 2003 V Athnch vyhlen Evropsk rok postiench. 17. nor 2003 Zvltn zasedn Evropsk rady v Bruselu. 8. bezen 2003 Referendum na Malt o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 14. bezen 2003 EU a NATO podepisuj v Athnch Pakt o bezpenosti. 20. - 21. bezen 2003 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 23. bezen 2003 Referendum ve Slovinsku o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 12. duben 2003 Referendum v Maarsku o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 16. duben 2003 Smlouva o pistoupen mezi EU a eskou republikou, Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyskem, Maarskem, Maltou, Polskem, Slovinskem a Slovenskem je slavnostn podepsna v Athnch. 10. 11. kvten 2003 Referendum v Litv o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 16. - 17. kvten 2003 Referendum na Slovensku o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 7. 8. erven 2003 Referendum v Polsku o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 13.- 14. erven 2003 Referendum v esk republice o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 20. 21. erven 2003 Zasedn Evropsk rady v Soluni (ecko). Nvrh stavn smlouvy (st I a II), kter pedloil konvent jako vsledek svho jednn, byl oznaen jako dobr zklad pro nadchzejc mezivldn konferenci. 1. ervenec 2003 Itlie pebr pedsednictv v Rad. 10. ervenec 2003 Evropsk konvent oficiln ukonil svoji innost. Konsenzuln pijat vsledn dokument Nvrh Smlouvy zakldajc stavu pro Evropu byl pedsedou konventu Valry Giscard dEstaingem pedn pedstavitelm italskho pedsednictv v m dne 18. ervence 2003. 14. z 2003 Ve vdskm referendu hlasuje vtina proti zaveden mny euro. 14. z 2003 Referendum v Estonsku o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 20. z 2003 Referendum v Lotysku o pipojen k EU. Vtina obyvatel hlasuje pro vstup. 4. jen 2003 Na zvltnm zasedn Evropsk rady byla v m zahjena mezivldn konference. Jejm clem je dohodnout se na konenm znn nov evropsk smlouvy. Budouc nov lensk stty se astn jako plnohodnotn lenov. 16. jen 2003 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. 5. listopad 2003 Evropsk komise pedstavuje tzv. Monitorovac zprvy o pokroku pistupujcch deseti lenskch stt a jmenuje celkem 39 oblast, ve kterch je poteba ped vstupem do EU vyvinout maximln snahu, aby byly splnny veker podmnky vyplvajc z pedvstupnch jednn. Souasn Evropsk komise publikuje pravideln zprvy o pokroku kandidtskch zem, Bulharska, Rumunska a Turecka. 12. 13. prosinec 2003 Zasedn Evropsk rady v Bruselu. Oekvan zvr mezivldn konference. 1. leden 2004 Irsko pebr pedsednictv v Rad. 1. bezen 2004 Jmenovn komisa z deseti vstupujcch zem. Jejich funkn obdob bude od 1. kvtna do 31. jna 2004. 1. kvten 2004 Smlouva o pistoupen novch deseti lenskch zem vstupuje v platnost. 1. kvten 2004 Pt rozen Evropsk unie. Pedpokldan vstup deseti zem stedn a vchodn Evropy do EU. 10. 13. erven 2004 Volby do Evropskho parlamentu v 25 lenskch sttech EU. esk republika vol svch 24 zstupc. 20. erven 2004 Zahajovac schze nov zvolenho Evropskho parlamentu. Potvrzen novho pedsedy Evropsk komise, kter bude jejm pedsedou od 1. listopadu 2004 do 31. jna 2009. Tato nov komise bude mt 25 len kad lensk stt bude zastoupen jednm komisaem. 1. ervenec 2004 Nizozem pebr pedsednictv v Rad. 1. listopad 2004 Nov Evropsk komise o 25 lenech se ujm funkce. Zdroj: EUROSKOP - oficiln server Ministerstva zahraninch vc R informujcm o integraci R do EU ( euroskop. cz), Delegace Evropsk komise v R (evropska-unie. cz)Portfel 2017: Nawet poow wypenij akcjami Nowe spojrzenie na retro Jeden z zaoycieli platformy yestersen kupi mieszkanie na warszawskiej Starwce i chcia je urzdzi w stylu vintage. I tu pojawi si problem, poniewa poszukiwania zabytkowych mebli okazay si trudne. W serwisach internetowych oferta bya ogromna, a szukanie czasochonne, za jako pozostawiaa wiele do yczenia. Rynek ten by bardzo zamiecony, nie byo tam adnej selekcji. Sprzedawa mg kady. Istniao rwnie sporo sklepw sprzedajcych meble, jednak ich oferta zazwyczaj bya dosy zawona. Chcc kupi np. krzeso, naleao przekopa si przez dziesitki ofert rnych butikw, a na dodatek mao ktry sprzedawca oferowa bezpieczne patnoci wspomina Karol Misztal, jeden ze wspzaoycieli sklepu yestersen. Widzc nisz na tym rynku, para przyjaci Maxime Chanson i Karol Misztal, postanowili pod koniec 2015 r. zaoy internetowy bazar, gdzie mona kupi przedmioty w stylu vintage, od plakatw Grety Garbo po skandynawskie komody z lat 60. Pomys okaza si strzaem w dziesitk. Yestersen jest internetowym rynkiem, stworzonym przez ludzi lubicych adnie urzdzone wntrza z dusz. Szwedzkie klimaty w polskich domach Skandynawski minimalizm w wystroju wntrz na dobre rozgoci si na polskich salonach i zyskuje coraz wiksze grono zwolennikw. O krok dalej idzie firma Procyon, ktra pod mark EcoReadyHouse projektuje i buduje inteligentne domy energooszczdne i pasywne, nawizujce do skandynawskich wzorcw. Ambitne plany Spka powstaa w 2006 r. w Szwecji. Pocztkowo zajmowaa si konstrukcjami inynieryjnymi, m. in. mostw, tuneli i wiaduktw. Po szeciu latach waciciele Bartomiej Szejny i Wojciech Mizerski postanowili zdywersyfikowa dziaalno i otworzyli fabryk domw w Stargardzie pod Szczecinem. Chcielimy stworzy polsk mark, ktra docelowo bdzie rozpoznawalna w Europie. Obecnie dziaamy na rynku szwedzkim, norweskim i polskim. W najbliszym czasie chcemy wej na rynek niemiecki, ktry jest najwikszy i najszybciej si rozwija mwi Bartomiej Szejny, prezes Procyona. Produkcja prefabrykowanych domw pasywnych i energooszczdnych ruszya w 2013 r. W pierwszym roku powstay zaledwie dwa domy. W ubiegym roku byo ich ju ok. 40, a w 2016 r. ta liczba moe wzrosn do 60-70 budynkw. Stargardzki zakad. Designerskie wehikuy na dwch koach Kamil Stysiak, absolwent Politechniki Biaostockiej, konstruujc swj pierwszy cruiser, nie myla o zaoeniu wasnego biznesu. Wszystko zaczo si jakie 10 lat temu, jeszcze przed moimi studiami, kiedy wymyliem, e zbuduj sobie rower, cho ostatni raz jedziem na nim jako dziecko. Dodatkowo przy jego budowie chciaem nauczy si manualnych czynnoci, takich jak spawanie czy obsuga palnika wspomina Kamil Stysiak, zaoyciel Kamilos Kreationz. Pierwszy model by eksperymentem i powstawa przez kilka miesicy. Kamil Stysiak jedzi na nim przez rok i wci go ulepsza. Wtedy rowery typu cruiser byy mao popularne, gwnie przez to, e mao kto w Europie zajmowa si konstrukcj takich maszyn. To powodowao, e wehiku tego typu pojawiajcy si na ulicy wzbudza bardzo due zainteresowanie. Po roku zbudowaem kolejny model, ktry by ju znacznie bardziej dopracowany. To by ju czas, w ktrym miaem moliwo korzystania przy tworzeniu roweru z komputera i w projektowaniu pomagay mi rne programy graficzne. Co istotne, dziki studiom zaczem ju bardziej wiadomie postrzega wszystko, co.
No comments:
Post a Comment